Palmy rostou od mořského pobřeží až po velehory

Domovinou většiny druhů palem je tropické a subtropické pásmo všech světových kontinentů. K životu potřebují teplo a vlhko, proto se jim v deštných pralesech daří nejlépe, kde jim pravidelné prudké lijáky zabezpečí dostatek vláhy. Druhou skupinou palem je opačné prostředí v pravém slova smyslu. Palčivé horko, chudá půda a vláha jen výjimečně jednou za několik let, jsou tvrdými podmínkami písčitých pouští, kde se uchytí jen houževnatý porost. Jak mohou být palmy v takovém prostředí svěží a zelené, vysvětluje růst kořenů. Pouštní palmy mají mohutný a velmi dlouhý kořen, který roste kolmo dolů - přímo ke zdroji podzemních zásob vody, odkud čerpají vláhu. Poslední, zato nejzajímavější druhy palem, se objevují v místech, kde bychom je nehledali. Tyto palmy se u nás pěstují jako mrazuvzdorné, protože jejich domovem jsou vysokohorské oblasti se štíty dosahujícími až tří tisíc metrů nad mořem, kde jim neuškodí ani krátkodobý pokles teplot pod bod mrazu.

Teplomilné palmy v bytě

V domácích podmínkách se daří teplomilným palmám, které jsou náročné na poměrně vysokou teplotu, vzdušnou vlhkost a dostatek světla. Kromě toho jsou některé druhy citlivé i na teplotu půdy. Někdy bývá problematické odhadnout jak palmu zalévat. Uvedené podmínky je obtížné dodržet hlavně přes zimu, kdy nejčastěji palma začne chřadnout a pak uhyne.

Z nenáročných druhů pro byt a vytápěné zimní zahrady si můžete pořídit pomalu rostoucí palmu s nízkým tenkým kmínkem a elegantními dlouhými listy - Chamaedoreu elegans. Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu, proto se doporučuje postavit květináč do misky s vlhkými oblázky kvůli udržení stálé vlhkosti. V létě rostlina potřebuje vydatnou zálivku, proto zaléváme dva až třikrát týdně a přes zimu zaléváme jen velmi mírně. I když teplomilné palmy obecně potřebují dostatek světla Chamaedora je výjimkou – lépe se jí daří v polostínu bez přímého osvětlení sluncem. Známé datle se rodí na palmách rodu Phoenix. V bytech je často pěstována stejně vznešená palma Phoenix roebelenii, která prospívá v zimních zahradách s vyšší vzdušnou vlhkostí než v bytě a dokonce snese i podmínky, které jiná palma nepřežije. Dobře snáší přistínění i přemokření kořenů, ale potřebuje dobrou výživu hlavně přes léto, kdy palmu každé dva týdny přihnojujeme, jinak začnou listy ztrácet pěkně zelenou barvu a posléze začnou zasychat. Pro úplné začátečníky, kteří s palmami nemají žádné zkušenosti je vhodnou volbou rychlerostoucí palma Livistonia chinensis. Nevadí jí ani vlhko ani extrémní sucho a daří se ji stejně dobře v nevytápěné zimní zahradě jako ve vytápěné místnosti.

Mrazuvzdorné palmy na zahradě

V našich podmínkách sázíme palmy na místa chráněná před prudkým větrem, nejlépe na jižní stranu zahrady. (Zkušení pěstitelé tvrdí, že nejsnáze se ujímají malé semenáčky než vzrostlé sazenice). Většina druhů se v letním období bez pravidelné zálivky a přihnojování neobejde, což trvá až do září, kdy venkovní palmy připravujeme na přezimování. Mrazuvzdorné palmy bez přiměřené ochrany nízké teploty nevydrží. Jejich listy sice snesou třeba i dvacetistupňové mrazy, ale citlivé kořeny poškodí již pětistupňový mráz. Dostatečnou ochranou je vrstva suchého listí, dřevěných hoblin či rašeliny, která se rozprostře okolo palmy. Můžete si pořídit i speciální fólii (je k dostání u pěstitelů palem). Mezi odolné mrazuvzdorné palmy patří Trachycarpus fortunei, původem z čínských horských oblastí, Nannorhops ritchiana s modrosivými listy, majestátní Washingtonia nebo Serenoa repens.

Na závěr ještě dobrá rada: Než si nějakou palmu pořídíte, nechte si poradit od odborníka. Zvlášť mrazuvzdorné druhy jsou velmi drahé a vaše špatná volba se může rovnat až několikatisícové ztrátě.

Autor: Irena Forejtová

Foto: Josef Buček