Réva je nejstarší a nejrozšířenější ovocná dřevina na světě. U nás pěstování vína sahá až do pohanských dob, kdy podle pověsti obdržel Bořivoj od knížete Svatopluka darem sud vína, z něhož Ludmila obětovala své bohyni Krosině. Na její počest si pak kněžna Ludmila dala z Moravy přivézt sazenice vinné révy a nechala je vysázet v okolí Mělníka. Později zásluhou svatého Václava - patrona českých vinařů – vznikla první vinice. Zlatého věku se vinařství dočkalo až za doby Karla IV., který dal z Burgundska přivézt révové sazenice.

Co réva potřebuje
Révový keř se podle vzrůstu řadí mezi liány, jejichž kořeny mají mohutnou sací schopnost, protože přijímají vodu vlasovými kořínky mělce pod povrchem půdy. Proto není réva náročná na vláhu, kterou si snadno sama opatří, ale o to více je náročná na výživu. K tomu, aby nejen rostla, ale i plodila, potřebuje dobrou zásobu živin, především fosforu, draslíku a hořčíku. Když se jí některého prvku nedostává, trpí pak žloutnutím listů a následkem je malá či žádná plodnost. Samozřejmě i vápník je v půdě nezbytný.

Kam vysadit révový keř
Vinnou révu vysazujeme v dubnu až květnu do teplé půdy Nejlépe jí vyhovuje jižní svah, chráněný před větrem. Při výsadbě nesmíme zapomenout připravit kůl či drátěnou konstrukci a počítat s tím, že réva nejenže vyroste, ale bude mít i plody. Slabá či špatně ukotvená opora pak nemusí tíhu révového keře unést.

Jamku pro sazenici vyryjeme rýčem do hloubky čtyřiceti centimetrů. Na dno jamky přidáme asi dva kilogramy dobrého kompostu, nikdy ne čerstvý hnůj, který „spálí“ kořeny. Sazenici před výsadbou zakrátíme, hlavní kořeny asi na deset centimetrů, ostatní kořeny odstraníme úplně. Výhon seřízneme na dvě očka a sazenici vsadíme do jamky tak, aby místo štěpování zůstalo dva až tři centimetry nad zemí. Asi do poloviny výšky sazenice nahrneme zeminu, přišlápneme a opravdu důkladně zalijeme. Ze spodiny upravíme hrůbek, kterým překryjeme roub asi o deset centimetrů. Navršený hrůbek později opatrně rozhrneme, jakmile réva vyraší. Z vyrašených letorostů ponecháme jen dva nejsilnější, všechny ostatní vylomíme. Letorosty pak vyvazujeme k opoře.

Bez řezu réva neplodí
Na nejčastější otázku kdy a proč se má réva stříhat lze odpovědět velmi stručně: chcete-li mít velké hrozny bez řezu se neobejdete. Na révě rozlišujeme kmen, stařinu, dvouleté dřevo, jednoleté dřevo a letorosty. Pouze na jednoletém dřevě réva vykvete a po opylení a oplození přinese bobule v hroznu. Ponecháme-li révové keře bez řezu, přinesou sice velkou úrodu, ale málo vyvinutých a špatně vyzrálých hroznů.

Réva se stříhá v únoru nebo březnu. Pozdější termín se nedoporučuje, protože když začne réva rašit, keř roní mízu a vysiluje se. K řezu používám vinohradnické nůžky a pilku bez rámu, tzv. ocasku.   Obecná rada jak řezat neplatí u všech odrůd stejně. Některé, zvláště stolní odrůdy, seřezáváme na 6 až 8 oček, případně na 8 až 12. U moštových zpravidla stačí oček 4 až 6 podle toho na jaké opoře bude réva růst. Pro orientaci pomůže jednoduché pravidlo: čím bude vyšší opora, tím více oček ponecháme. Kromě jarního řezu pomůže k „nalévání“ hroznů v červenci zastřihnout konce letorostů, odstraňovat (jako u rajčat) zálistky a koncem srpna otrhat listy okolo hroznů, aby na ně svítilo slunce. Na sklizeň hroznů se pak můžeme těšit zhruba od poloviny září do poloviny října.

Odrůdy vinné révy pro zahrádky
Pro přímý konzum do stolních odrůd patří již tradiční Chrupka bílá, Chrupka červená, Julski biser, Panonia Kincse, Diamant, Prim, Rubanka, Vitra nebo Olšava. Pro pěstování révy v okrajových oblastech, kde hrozí tužší zimy, jsou vhodnější moštové odrůdy, z nichž jsou nejodolnější Chrupky, Ryzlinky a André.

Autor: Irena Forejtová