Kam vysadit rododendrony?

Rododendrony vyžadují polohu chráněnou před mrazivými a výsušnými větry a většinou polostín. Proto je pro ně nejvhodnější umístění na severní straně budov nebo pod vysokými jehličnatými stromy. Na slunných místech mohou být jen ve vyšších polohách, kde je v zimě vysoká sněhová přikrývka. V nižších polohách rozprostíráme na podzim ke kořenům 20 - 30 cm vysokou vrstvu listí, aby zem nepromrzla a rododendrony mohly svými poměrně mělce rozprostřenými kořeny čerpat potřebnou vláhu a živiny. Na jaře listí neodstraňujeme, ale necháme je zetlít.

Rododendrony vyžadují kyselou půdu (pH 4,5 - 5,5). Rostliny vysazujeme do dva až třikrát větší jámy, než je kořenový bal, kterou vyplníme kyselou půdou. Speciální substráty s upraveným pH nabízejí zahradní centra. Kyselou půdu si můžeme i vyrobit smícháním zeminy a rašeliny v poměru 1: 1. Před samotným vysazením je vhodné rostliny namočit do vody, aby kořenový bal nasákl. Chybu neuděláme ani při výsadbě rododendronu z kontejneru, když kořeny na chvíli do vody namočíme. Po výsadbě substrát kolem rostliny mírně utlačíme, aby se kořenový bal dobře spojil s okolím.

Nejvhodnější doba pro výsadbu je druhá polovina dubna, když se rostliny začnou probouzet k životu. S ohledem na předpokládaný růst, sázíme rostliny aspoň 1 m od cesty a nejméně na tutéž vzdálenost od sebe.

Rododendrony zaléváme a hnojíme s mírou

Ihned po vysazení rododendrony pořádně zalijeme. Ale pozor, se zálivkou opatrně, substrát má být vlhký, ale ne přemokřený. V průběhu léta rododendronům prospívá zálivka ještě předtím, než se začnou mladé výhonky ohýbat dolů.

Co se týče hnojení, rododendrony potřebují každý rok od dubna do září čerstvý přísun živin, které dodáváme v tekuté nebo granulované podobě bez obsahu vápníku, které rozhodíme na povrch půdy. Po výsadbě je možné hnojivo aplikovat až za tři týdny, pokud nechceme spálit kořeny.

Jakou péči rododendrony potřebují

Kromě vhodně zvoleného stanoviště a občasné zálivky jsou rododendrony poměrně otužilé a dlouhověké dřeviny. Řez provádíme jen výjimečně při velmi bujném růstu, ale zato pravidelně po odkvětu vylamujeme květenství, aby se rostliny nevysilovaly. Rododendrony neokopáváme, abychom nepoškodili kořeny, protože mělce koření. Proto jim na podzim prospívá nastýlka rašeliny, která kořeny chrání před mrazem, ale také rašelina doplní rostlině „kyselost“ půdy. Pokud pH klesá po únosnou mez, rododendrony trpí žloutnutím listů, takzvanou chlorózou. Pro úspěšné přežití zimy rovněž nezapomínáme na důkladnou zálivku, neboť stálezelené rododendrony vláhu odpařují i v zimě.

Rododendrony vyniknou ve skupinách

Největší předností pěnišníků je jejich obrovská mnohotvárnost a škála barev květů. Najdou se zde barvy od čistě bílé a krémové, mnoha odstínů žluté, růžové, lososové, meruňkové, karmínové, šarlatové, purpurové, fialové až po téměř modrou. Zakrslé a botanické rododendrony, kvetoucí většinou brzy na jaře, jsou vhodné především do skalek a na svahy, např. "Baden-Baden", "Largo", "Má vlast", "Beatrice". Na nechráněných místech se doporučuje pěstovat mrazuvzdorné druhy, například Rhododendron smirnovii a jeho kříženci. Středně vzrůstné keře se hodí do menších zahrádek, kde je vysazujeme do malých skupin nebo samostatně jako solitéry. Keře úctyhodných rozměrů využijeme ve velkých zahradách a parcích.

Zákoutí v zahradě můžeme ladit do různých barevných tónů a kombinací. Můžeme zvolit kultivary, které kvetou ve stejné době a vytvořit jakýsi barevný akord, nebo kultivary, které na sebe navazují svým kvetením a prodloužit si tak jaro v zahradě. Po odkvětu jsou tyto keře s tmavozelenými lesklými listy vhodným pozadím pro záhony letniček i trvalek podobně jako konifery.

Autor: Irena Forejtová

Foto: zahradnictví Zoja, pbase.com