Profesionální firmy v tomto oboru vás zbaví i povinnosti hlídat prošlé revizní lhůty a samy vás budou s dostatečným předstihem informovat o blížícím se konci termínu pro další periodickou revizi daného elektrozařízení či elektroinstalace.
Výsledkem elektro-revize by měla být přehledná databáze v papírové nebo elektronické podobě, díky níž budete při kontrole schopni bleskově vyhledat příslušný revizní protokol a také si ověřit lhůtu další pravidelné kontroly.

Jak revize probíhá?

Prvním úkolem revizního technika je kontrola dokladů k instalaci, která zahrnuje dokumentaci skutečného provedení, protokol o určení vnějších vlivů, schémata rozvaděčů, případně výchozí a periodická revizní zpráva. Po kontrole dokladů následuje prohlídka zařízení. Jedná se o vizuální kontrolu zařízení, zda není poškozeno a je vhodně voleno s ohledem na prostředí, v němž je instalováno.

Dalším krokem je měření. V této fázi revize je zapotřebí instalaci vypnout, aby bylo možné provést všechna potřebná měření. Tímto úkonem provedení revize končí a revizní technik musí vypracovat revizní zprávu. V revizní zprávě objektivně posoudí stav zařízení a uvede případné závady a doporučení. Závěrem zprávy je jednoznačné stanovisko, zda zřízení je nebo není schopné bezpečného provozu. V konečné fázi je revizní zpráva v písemné podobě předána provozovateli zařízení.

Proč chtít a provádět elektro-revize?

Pravidelná elektro-kontrola přináší v prvé řadě bezpečnost a jistotu v používání objektů, zařízení a elektrospotřebičů. Posouzení výchozího stavu elektroinstalací, hromosvodů, elektrospotřebičů, ručního elektrického nářadí, rozvaděčů a strojů s certifikovaným dodavatelem revizních prací je uzákoněno zákonnými předpisy. Například zákoníkem práce (zákon č. 174/68 Sb., č. 488/2000 Sb.). I opakované revize elektro mají své zákonné ustanovení, jelikož bez nich pozbývá po vypršení lhůty výchozí kontroly její platnost.

Nedůslednost při nedodržování termínů elektro-revizí je považována jako porušení zákona ze strany organizace, která zařízení či instalaci provozuje, a je citelně postihována inspektoráty bezpečnosti práce při kontrolách.

Pokud se například stane úraz elektrickým proudem u osoby používající zařízení či instalaci je platný doklad o revizi elektro-zařízení důležitým dokumentem, který prokazuje provozovatel míru svého zavinění. Pokud chybí protokol z kontroly elektrozařízení je to vždy považováno za důkaz, že viníkem úrazu je provozovatel objektu či zařízení, na němž se úraz přihodil. Také pojištění provozovatele proti škodě způsobené zaměstnancům nebo třetím osobám pozbývá platnosti, jestliže se provozovatel nemůže prokázat platným protokolem revize zařízení.

V takových případech vystupuje skutečná pozice revizních techniků. Jsou to právě oni, kdo mohou bezpečnost elektro zařízení nejen posoudit, ale také vydat o zjištěném stavu osvědčení, k němuž v případě škodní události přihlédne soud ve prospěch zodpovědného provozovatele.

Tabulky norem

Speciální tabulky stanoví revizní lhůty zvlášť pro elektrické spotřebiče, elektrická zařízení, elektrické ruční nářadí a hromosvody. Podle ČSN 33 1610 (elektrické spotřebiče), ČSN 33 1500 (elektrická zařízení), ČSN 33 1600 (elektrické ruční nářadí) se stanovují v tabulkách lhůty pravidelných revizí v závislosti na umístění elektrického zařízení v prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob nebo druhu prostředí v prostoru, v němž je elektrické zařízení umístěno.

Hlavní skupina elektrických spotřebičů se v tabulkách člení na podskupiny:
A - spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu uživateli
B – spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských prací apod.)
C – spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách
D – spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách jako jsou školy, hotely aj.
E – spotřebiče používané při administrativní činnosti

Skupina elektrických spotřebičů se v tabulkách dělí dále na spotřebiče držené v ruce, přenosné spotřebiče a připevněné – nepřenosné spotřebiče.

U hromosvodů se kontroly člení podle účelu na výchozí revize (při montáži nového hromosvodu), periodické revize (podle normy ČSN 33 1500), přičemž u objektů konstruovaných ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3 v prostorách s v prostředí s nebezpečím výbuchu či požáru je pravidelnost kontroly stanovena co 2 roky a v ostatních objektech co 5 let.

V současné době je téměř prakticky nemožné, aby podnikatel, který nerespektuje platné normy, dostal šanci vyvážet své výrobky a služby do ostatních zemí EU. Prokazatelné dodržování norem navazuje na získání dalších oprávnění a certifikátů, bez nichž je vstup na trh EU uzavřen. Mezi tyto certifikáty patří kupříkladu ISO9000, ES Prohlášení o shodě, Protokol o typové zkoušce, Protokol o kusové zkoušce, Osvědčení o jakosti a kompletnosti a další.

- ar -

Foto: archiv firem Schneider Electric, Abax